Nejčastější chyby rodičů při podpoře senzomotorického vývoje

Když malé dítě něco drží v ruce, většinou si s tím nezačne hned „správně“ hrát. Nejdříve předmět otáčí, mačká, přejíždí po něm prsty nebo ho pustí na zem. Pro dospělého to může vypadat jako obyčejné zkoušení nebo nešikovnost. Ve skutečnosti ale právě v těchto chvílích mozek dítěte získává důležité informace o materiálu, tvaru, tlaku i pohybu. Právě tak vzniká senzomotorická zkušenost. Dítě postupně zjišťuje, jak předměty reagují na jeho pohyb, jak silně musí stisknout nebo jak změnit polohu ruky, aby věc udrželo. Z těchto drobných pokusů se postupně vytváří cit v prstech, koordinace pohybu i schopnost soustředění.

Někdy se ale stává, že dobře míněná snaha dospělých tento přirozený proces trochu naruší. Často nejde o velké chyby – spíše o drobné věci, které děláme automaticky.

1. Příliš mnoho hraček najednou

Velké množství hraček může dítě paradoxně zahltit. Mozek malého dítěte ještě nedokáže efektivně filtrovat velké množství podnětů.

Výsledkem často bývá:

• rychlé střídání aktivit
• kratší soustředění
• menší zájem o hlubší zkoumání

Pro rozvoj senzomotoriky bývá často lepší nabídnout méně věcí, ale s různými vlastnostmi – například různé materiály, tvary nebo textury. Dítě pak může jeden předmět skutečně prozkoumávat.

2. Snaha dítě při hře neustále řídit

Dospělí mají někdy tendenci dítěti ukazovat, jak by se mělo s hračkou správně hrát. Ukazují mu, jak přesně má hračku použít, vysvětlují postup nebo opravují způsob manipulace.

Například:

• vysvětlují přesný postup
• opravují způsob manipulace
• přebírají iniciativu

Senzomotorické učení ale funguje jinak. Dítě potřebuje experimentovat a objevovat samo. Právě vlastní pokusy a někdy i „nesprávné“ použití předmětů jsou důležitou součástí učení.

Úkolem rodiče je spíše vytvořit vhodné prostředí a být nablízku, ne řídit každý krok hry.

3. Příliš složité aktivity

Na internetu lze najít mnoho kreativních aktivit pro děti. Některé z nich však bývají poměrně složité na přípravu a pro malé děti mohou být zbytečně komplikované.

Ve skutečnosti bývají nejpřínosnější jednoduché aktivity, například:

• přesypávání rýže nebo těstovin
• třídění předmětů
• manipulace s různými materiály
• zkoumání různých textur

Pro dětský mozek je důležitější kvalita smyslové zkušenosti než složitost aktivity.

4. Obava ze „špinavé“ hry

Senzomotorické hry často zahrnují materiály jako:

• písek
• voda
• hlína
• rýže
• kinetický písek

Někteří rodiče se těmto aktivitám vyhýbají, protože mohou být nepořádné. Právě tyto zkušenosti ale patří mezi nejbohatší zdroje smyslových podnětů.

Dotyk různých materiálů pomáhá dětem rozlišovat různé textury, lépe vnímat pohyb rukou a rozvíjet jemnou motoriku.

5. Očekávání rychlého výsledku

Senzomotorický vývoj je proces, který probíhá postupně. Některé děti potřebují více času na zkoumání nových materiálů nebo aktivit.

Je běžné, že dítě:

• se k aktivitě vrací opakovaně
• dlouho zkoumá jednu věc
• používá předměty stále stejným způsobem

Opakování není znakem nudy. Naopak jde o přirozený způsob, jakým se mozek učí.

Proč některé materiály děti zaujmou více

Pokud sledujete malé dítě při hře, možná si všimnete jedné zajímavé věci. Některé předměty ho dokážou zaměstnat mnohem déle než jiné.

Dětský mozek totiž přirozeně vyhledává materiály, které poskytují jasnou smyslovou zpětnou vazbu. Když dítě mačká pružný materiál, přejíždí prsty po strukturovaném povrchu nebo ohýbá měkký předmět, mozek dostává velmi konkrétní informace o tlaku, pohybu a odporu. Právě proto děti často dlouho zkoumají předměty, které mohou různě tvarovat, mačkat nebo kombinovat. Takové předměty dávají dítěti mnohem více možností objevování než hračky, které fungují pouze jedním způsobem.

Pokud vás zajímá, jak mohou takové pomůcky vypadat v praxi, můžete se podívat například na naše senzomotorické pomůcky, které jsou navržené právě pro zkoumání různých textur a způsobů manipulace.

Jak poznat, že hra dítě opravdu rozvíjí

Když dítě najde aktivitu, která odpovídá jeho vývojové fázi, většinou to poznáte poměrně rychle. Dítě u ní vydrží déle než obvykle. Nejde jen o krátké vyzkoušení – postupně zkouší nové způsoby manipulace a vrací se k aktivitě znovu. Můžete si také všimnout, že se mění kvalita jeho pohybů. Manipulace je jistější a pohyby přesnější. Nejde o to, že by hra byla složitější. Spíš dítě dostává dostatek smyslových informací, které jeho mozek přirozeně zaměstnají.

Shrnutí

Senzomotorický vývoj nevzniká při složitých aktivitách ani při speciálním tréninku. Vzniká především při běžné hře, kdy dítě manipuluje s předměty, zkoumá jejich vlastnosti a postupně objevuje nové způsoby použití. Každé dítě reaguje na prostředí trochu jinak. Některé přirozeně vyhledávají nové materiály, pohyb i manipulaci s předměty. Jiné děti mohou být v objevování opatrnější nebo potřebují více času. Nejdůležitější je proto nabídnout dítěti prostředí, kde může bezpečně experimentovat, zkoumat různé materiály a získávat nové smyslové zkušenosti. Právě z těchto malých každodenních objevů vzniká koordinace pohybu, cit v prstech i schopnost soustředění.

Někdy dítě u hry dlouho nevydrží nebo se vyhýbá některým materiálům. V takových situacích může být užitečné podívat se blíže na to, jaké smyslové podněty dítě během dne vlastně získává.

Jak ale poznat, kdy jde jen o běžnou vývojovou fázi a kdy může dítě potřebovat více senzomotorických zkušeností?

Tomu se věnujeme v dalším článku: Jak poznat, že dítě potřebuje více senzomotorických podnětů.